lektoři

 

Milena Štrosová

(nar. 1973)

Původně jsem vystudovala management v metalurgii na Technické universitě, cesta k dětem se mi otevřela až narozením dcery v r. 1995…

 

Dcera Michaela  o pár let později začala navštěvovat Waldorfskou MŠ na Petřinách...a já s ní….vypomáhala jsem s dětmi, uklízela...a zjistila, že utěšení jednoho plačícího dítěte mne baví více, než práce v kanceláři.

Začala jsem studovat tříletý waldorfský seminář, současně dálkově speciální pedagogiku a logopedii na pedagogické fakultě UK...a nastoupila jako učitelka WMŠ. Ve školce jsem strávila osm krásných let...

Pokračovala jsem studiem léčebné pedagogiky a myslela, že cesta bude pokračovat prací s hendikepovanými dětmi...ale bylo to jinak (jak už to v životě bývá..).

V roce 2007 se mi narodil syn Samuel, přesídlili jsme na venkov...a tak jsem kromě pečování o děti a práce na zahradě občas něco tvořila s maminkami v blízké školce, později vedla kurz zpívání pro děti v rodinném centru...a když jsem byla oslovena maminkami, zda bych nechtěla  vést waldorfskou školku  Na Špejcharu.. od roku 2011 jsem začala, společně s tehdejší kolegyní pracovat s 12ti dětmi ve Včeličce.

Práce s dětmi je pro mne nekončící a dobrodružný proces sebepoznávání a sebevzdělávání...aby byl člověk dobrým nástrojem...k rozluštění té veliké hádanky-každého dítěte, a mohl jim být pomocníkem při vstupu na jejich vlastní cestu….

Spolubytí se skupinou dětí se pořád proměňuje…a pořád je co objevovat, třeba známé „méně je více“ :-)

Během praxe jsem navštívila Waldorfské školky ve Vídni a Edinburghu, a pár týdnů mohla čerpat inspiraci..

Zajímá mne taky práce se starými lidmi..

Ve volných chvílích chodím do přírody, pracuji na zahrádce, pečuji o 2 kocoury a psa, vařím, čtu...a z poslechu hudby mám teď nejraději ticho:-)

 

Jana

Jana Švejdová

(nar. 1974)

Vystudovala jsem speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UK (se zaměřením logopedie, psychopedie a výtvarná výchova), pracovala s dětmi s mentálním a kombinovaným postižením, před nástupem na mateřskou „dovolenou“ jsem byla zaměstnána v mateřské školce Fialka v Praze 6-Řepích v autistické třídě. Po narození syna Kryštofa jsem pracovala téměř pět let v mateřském centru Nová trojka (www.novatrojka.cz) – nejprve jsem jako dobrovolnice vedla program pro maminky s dětmi a pak lektorovala Výtvarnou dílničku.

S waldorfskou pedagogikou jsem se poprvé seznámila před dávnými lety ve speciální waldorfské škole, kterou navštěvovaly děti ze stacionáře Sluneční domov v Praze 10, o které jsem se starala. Postupně jsem se k waldorfské pedagogice dostávala jak teoreticky – při studiu speciální pedagogiky a semináře waldorfské pedagogiky pro učitele v Praze, tak prakticky – při dvou krátkodobých pobytech v Camphillech v Německu (Hauteroda, 7 týdnů) a v Rusku (Světlana, 1 měsíc) a při práci v družině ve waldorfské základní škole v Praze 6-Dědině.

Waldorfská pedagogika, pro mě alternativa k pedagogice, kterou jsem kdysi ve škole zažila já sama, mi byla sympatická vlastně hned od počátku. Zejména tím, že se snaží rozvíjet to, co je v každém dítěti skryto, nesoustředěním se na výkon, ale důrazem na prožitek, umělecké činnosti apod. Také mě zaujalo, jakým způsobem vedou ve waldorfských školách učitelé svou výuku, jak moc záleží na jejich neustálém sebevzdělávání. Se svým tříletým synem jsem začala v roce 2008 navštěvovat waldorfsky zaměřený Klubík v Obci křesťanů a zapojila se i do jeho organizace. Můj alternativní, „nevětšinový“ životní postoj se promítá nejen do mého chápání pedagogiky, ale také do skutečnosti, že již patnáct let účinkuji v amatérském divadelním spolku Puchmajer, resp. Antonín D.S. (www.divadlo.cz/antoninds), že svou diplomovou práci jsem psala na téma alternativní komunikace a mé tři děti se narodily také alternativně…


Jana Vaníčková

Vystudovala jsem biochemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a pracovala jsem ve výzkumné laboratoři Akademie Věd. Mé zájmy o lidi, soužití, krásu a život mě ale od přírodních věd v té podobě, v jaké jsou dnes většinově studovány, odklonil. Objevila jsem Akademii sociálního umění Tabor, kterou 5.rokem dálkově studuji. Profesně jsem se začala zajímat o biozemědělství a věnuji se převážně prodeji bioproduktů ze statku mého otce (Statek Tilia v Polici nad Metují). Žiji s manželem a malým Šimonem v Praze.
O Waldorfskou pedagogiku jsem se začala zajímat, když jsem dostala příležitost na záskok učit na základní waldorfské škole na Dědině odborné předměty chemii a fyziku. Znamenalo to pro mě obrovský obrat v profesním životě. Přírodní vědy jsem se s žáky učila znovu (a lépe). Pochopila jsem, že řetězec škol, kterými jsem prošla od základní školy až po doktorát, mi nepřinesl žádné znalosti. Naštěstí ve mně nezadusil zájem o svět a tak jsem se mohla začít znovu vzdělávat. Díky svému zážitku se školstvím se velmi zajímám o nové cesty vzdělávání. Waldorfská pedagogika je blízká mému citu i rozumu. Proto jsem neváhala a začala se Šimonem navštěvovat mateřský klub Klubíčko. Jsem vděčná za příjemné prostředí s dřevěnými hračkami a přírodními materiály, za delší čas, který společně strávíme a který nám dovolí se setkat a společně dopoledne prožít, za inspirativní pohádky, tvoření a říkanky v souladu s ročním obdobím i za společný oběd, často podle makrobiotických doporučení.